Vzhledem k tomu, že je mi blbě, tak mám docela čas psát, protože mě zachránila maminka s tatínkem

Fanda objevil kouzlo pevných předmětů. Ty se totiž dají posunout k místům, kam obvykle nedosáhne a díky tomu může kamkoliv vylézt. Naštěstí dveře z kuchyně se otevírají směrem dovnitř, takže ty si židlí sám blokuje. Další štěstí je, že tam tu židli, zatím, vždycky zapomene, takže dveře zůstanou max pootevřené. Jemu by to asi nešlo, ale naše postel milující expertka Bhadra by mu tuze ráda pomohla. Vypáčit dveře klabákem jsou její specialita.

Takže povodňová vlna vyšplíchla skoro všude. Nic na lince není už v bezpečí. Jedinou výhodu to má v tom, že na ní „omylem zapomenu“ nakrájenou snídani a Fanouš, jakmile něco může zčořit, tak mu to chutná. Spokojený pak je nejenom on, ale i já. Na shapingu musíme ještě trošku zamakat. Neexistuje kniha Shaping pro děti? Akutně bych ji potřebovala. Ono totiž moc dobře nevypadá, když si dítě sedne na nočník s válečným pokřikem „ňam ňam“. Jako účel to splnilo, ale… psi prostě neříkají ňam ňam no.. takhle to vypadá, že ho krmím jen na nočníku, což zavání týráním. Jako možná je to taky blbě dělaný shaping, čert aby se v tom vyznal. Stejně to vidím na čůrání a kadění do plínky do jeho maturity. Vždycky mi přijde hrdě oznámit „kaká“ ve chvíli, kdy už je dokonáno. No nic. Alespoň, že je na sebe hrdý, že jo.

První trojslabičné slovo je kytička. Takže jasný hipísák. No, mám se na co těšit.

Pavlík je pořád tuleň. Skoro za každé pohlazení se usměje, je to takový vděčný kousek. Fanda v jeho věku byl takové klidné dítko. Furt spal, což se o Pavlíkovi říct nedá, potřebuje všechno vidět a být součástí party. Jako jo, když ho navážu do šátku, tak spí, to jo, ale jinak…

Musím ho pochválit, v pátek a v sobotu jsem se byla kouknout na Šiškaday, tréninku pro bulíčky a Pavlík byl super. Je to akce, kterou si prostě nemůžu nechat ujít. Jsou na ní skvělí lidičkové a super pejsci. Naše parta Bull Sport Training se vyznačuje velkou dávkou trpělivosti a kreativity a myslím, že nebudu kecat, když řeknu, že má ze všech bull sport spolků nejvíce bulíčků. Jsem jim vděčná, že se pustili do tohoto tipu akce a jsem moc ráda, že i přes hnus běs počasí byla účast tak vysoká. Zjistila jsem, že naživo ti bulíčci vypadají jinak. Lépe a jsou to slaďouši. Ukradla jsem si minibulíčka, abych tam nejela s prázdnou.

S Fandou jsem se pustila do prozkoumávání území her. Já se nevzdám! Je to super, půjčila jsem si dvě hry a u jedné se trénují předložky jako před, za, vedle, na… a u druhé hodně barvy. Obě jsou na Fandu ještě moc těžké, ale stejně je budu akutně potřebovat. Hodily by se mi i na canisterapii. Muhehe.