Bulíci a děti: Část IV. – Dítě chodící

Dítě už nejen, že chce objevovat svět, ale také si umí k objektům zájmu i dojít a začíná dosahovat i do výšek a později si umí i pomoct přisunutím jiného předmětu (později je u dětí relativní, protože náš to začal dělat okolo 16. měsíce). Dítě taky začíná CHTÍT dělat věci, CHCE si hrát s hračkami, atd.

Holky mi mládě několikrát shodily. Zpočátku je chodec vratký a stačí kolem něho projít a je na zemi. Mně to nevadilo. Když začal vstávat, začal i padat. Když pád vypadal krkolomně, nastavila jsem mu na oporu nohu nebo ho chytila, ale tak z 5cm ho zase pustila, aby si uvědomil, že pád naznak prostě bolí. Tím se brzy naučil padat dobře, proto později nevadilo, když do něj žďuchly holky, protože padal pěkně na prdel. Někdy se jich přichytil za kůži a vybalancoval to. Řekla bych, že díky těmto střetům se jeho hrubá motorika zlepšovala tak rychle, protože i teď díky tomu chodí z širších schodů a zvládá i nerovnosti terénu (což je super, páč i v našem okolí jsou pejskaři, co nesbírají hovňouse a to v kombinaci se začínajícím padajícím chodcem je na pěst… a spoustu čokolády a dechovým cvičení pro maminku).

Ratolest se také chce zapojovat do různých činností. Třeba krmit holky. Což je super! Tentokrát cvičení jemné motoriky! Holky jsem dala do odložení (sedni, lehni) a na dlaň si dala pamlsky tak, aby je malý musel sám nabírat. Trvalo to, ale motivace v podobě krmení psů byla tak silná, že to nešlo vzdát! Krásně mi pracuje se špetkovým úchopem. Zpočátku jsem používala větší pamlsky a bral to do celou dlaní, když mu to šlo, pamlsky jsem zmenšila. Díky návštěvám se zájmem o plemeno, nemám o různé typy pamlsků nouzi. Také jsem s ním zkoušela, aby dával pamlsky do čichacího koberečku pro holky. Jelikož se na to pes celou dobu dívá z odložení, tak pokud máte netrpělivého pejska, tak ho tím netrapte. Přeci jenom psí hlavolamy jsou především pro psa a ne pro dítě. Ovšem pokud jste je do téhle doby s pejskem ve volných chvílích dělali, tak si myslím, že by mohl zvládnout počkat bez psychické újmy.

Dalším tréninkem jemné motoriky je aport. Dítě trénuje kulový úchop s míčkem a také trénuje hod. Kupodivu i černá zhouba krásně aportuje a vydrží, než se dítě rozhodne hodit! To je důležité. Pokud máte psa, co je schopný ukousnout vám nos, když dáte míček nad hlavu, tak to silně nedoporučuji. To nejprve nacvičte, a pak do toho zapojujte dítě.

Ohledně hrubé motoriky je na cvičáku spousta věcí, s čím dítě můžete zabavit. Malého i baví pomáhat mi se sbalováním slalomu. Tyčky vždy vyrvu ze země a pak je jen lehce zabodnu, aby je malý byl schopný sám vyndat. Zase to chce koordinaci pohybů, takže super cvičení!

Co je třeba hlídat, je to, aby dítě na psa nesedalo. Jediné, na co může sedat je hopsadlo nebo já s Ondrou. Můžu vám říct, že to není příjemné a to mám docela dost kg. Ono když dítě sedí, začne pérovat. Zpočátku jemně, a pak s co největší razancí. Když mi sedl na Chilli v nestřeženém okamžiku, řekla jsem jasné NE a počkala, až sleze. Jakmile to udělal, vyzvala jsem jej, aby Chillince udělal ny-ny a pak velká pochvala. To samé, pokud zkoušel sítkem plácnout do Chilli (malý je s Chilli jedna ruka, takže všechny průsery se stávají u ní), tak zase NE a když bouchl do koberce, tak velká pochvala. Není to o tom, že by nesměl být v blízkosti holek. To vůbec. Ale chci, aby se k nim choval dobře. Ono se to pak hodí i ve společnosti malých dětí, protože do živých tvorů se prostě nebacá.

Jediná nevýhoda soužití se psy je ta, že dítě se umí krýt, pracovat s balancem a bránit si své věci. Plácnout psa nesmí, ale odstrčení je zcela v pořádku. Takže když pak čórkne dítěti hračku a ono ji chce zpět, tak ho odstrčí (dělá to pomalu tahem), a pak do vzniklého prostoru narve svá záda tím, že se otočí. Jako jak jinak vzdorovat bulteriérovi, že jo…

Stále je co pilovat. Podle mě, když dítě udělá něco špatně, není to tragédie, je-li pes správně vychovaný a v dobrém zdravotním stavu. Opět platí, že pokud je unavený nebo bolavý, tak by k němu dítě nemělo. Podle toho jak moc je i na zvážení ho třeba zavřít do klece v dané místnosti nebo ho dát do jiné místnosti, aby se prospal. Já jsem raději za tu klec, že zůstává v kontaktu a zároveň má své místo, kam se k němu ani v nestřeženém okamžiku mládě nevtírne.

Zpět k té tragédii. Snažím se holky chválit za „výdrž“, protože není na nich, aby dítě vychovávaly, ale na mě. Tedy já řeším situaci a to, i když jim je nepříjemná. Ony to mohou dávat najevo konejšivými signály. Pokud by zavrčely, je to silnější výstraha a nebyla by to jejich vina, ale moje, že reaguji pozdě a ony musí dát zvukový signál, když jsem ty tiché přehlédla. Pokud by vám pes vrčel na dítě a vy nevěděli, co s tím, rozhodně doporučuji kontaktovat odborníka, který by vám pomohl. Třeba Františka Šustu. A doporučila bych to ve chvíli, kdy by se do vás vkrádala nejistota, protože, za mě, jakmile se začnete psa bát, je to v háji. Takhle bych to řešila já. Naštěstí to řešit nemusím, ale říkám si, že je dobré to zmínit. Žádný učený pes ani psovod z nebe nespadl.

Dítě, pokud udělá přešlap, je třeba jej rovnat, ale ne násilím. Alespoň já to tak nedělám. Vždy chci, aby to skončilo pochvalou tedy oceněním dítěte za to, že něco s holkami udělal dobře a to buď tak, že svou činnost přesměruje nebo ho navedu, aby třeba holky pohladil. Sem tam mi dojdou nervy, ale u vztahu holek a kluků na to hodně dbám. Je to pro mě důležitější, než když třeba rozbije talíř.

Pokud trestám holky, trestám je slovně nebo je dám na chvilku za dveře, když mě fakt naštvou. Fanda je trestat nesmí. Z jeho strany mohou přicházet jen ňaminky, pusinky a pohlazení. Není dospělý a nemůžu po čubách chtít, aby ho braly jako dospělého.

Ufff… jsem se rozepsala. Původně jsem chtěla dát dohromady dítě chodící a krmící, ale rozdělím to.

Maminky, největší úkol je na vás. Pokud kdokoliv z aktérů nemá ten den náladu, včetně vás, zohledněte to. Já, když ji nemám a Chilli s Fandou se rozhodnou řádit, tak hračku zabavuji a ukončuji. Prostě já nemám náladu a vím, že bych mohla některé věci pak řešit ne úplně dobře a než si „podělat“ celou tu předchozí snahu, tak tomu raději zabráním. Oni to přežijí, není to přeci poslední možnost, kdy si mohou hrát. Důslednost je třeba hlídat nejen u prcka a psa, ale také u tatínka!

Čokoládě zdar!