O chovatelství

Vyšší teplota doma má i své přínosy. Fanda nejen, že využívá bodýčka s krátkým rukávem, ale také pomalu, ale jistě, přichází o rýmu! Jako nevýhodu vnímám to, že když teď sáhnu do vody pro Fandu, zdá se mi studená, a přitom je díky teploměru stále stejná. Člověk i hůře oceňuje, že je venku krásných 15°C!

Já a chovatelství

Snažím se vyhýbat „válkám“ s PP a bez PP. Většinou to pak totiž dospěje do stádia, kdy lidi začnou říkat, kdy jim předčasně umřel bulík a mně je z toho pak smutno a blbě. Člověk tak nějak přirozeně má pořád o ty svoje lásky strach. O Fandu, o Bhadru, o Chillinku a o těch 5 morčátek taky. Nedávno jsem v noci štkala Chillince na kožíšku a ona tak krásně držela. Říkala jsem jí, že všichni musí být zdraví a žít úplně nejdýl a být úplně spokojení každou vteřinu svého života. No, prostě hysterák jak bejk. Člověka pak napadá, jestli by vůbec ta morčátka měl někomu dát, když vlastně nemůže zaručit, že budou úplně zdravá… no, prostě jsem zase utržila pár mínusů do chovatelského skillu.

Bhadra si naštípla drápek, Annabelle se zase u něj škrábla tak, že to tam začalo i přes veškerou Ondrovu snahu to čistit, mokvat. Bhadra skončila s uštípnutým drápkem včetně části prstu. Kvůli štěňátkům bez sedace, aby se nic nepřimíchalo do mlíčka… a Annabelle jej strhly. Jsem zvědavá, jestli se do té hecovací soutěže ještě někdo zapojí. Pokud ano, uškrtím ho a budu mít pokoj.

Já, chovatelství, Ondra a Fanda

Naše domácnost je teď poměrně vtipná. Rozhodně nemůžu říct, že se tu nudíme. Vždycky se jeden z nás snaží nenápadně zdrhnout pod výmluvou záchodu či sprchy. Koupel je za odměnu. Mám sakra štěstí, že Fanda je prostě hodnej kluk. Kvůli Belle i Bhadře jsme byli párkrát na veterině, z toho 3x já s Fandou a byl úžasnej. Paní doktorka vedle jednou zrovna prováděla euthanasii, tak se Fanda rozbrečel a nakonec působil jako její antistresový polštářek. Bylo by jí i majitelů nebohého pejska moc líto. Válčili tam minimálně hodinu a vyzkoušeli kdeco, ale pejsek už se nechytl. Cesty autem prospí, ale běda, jak je zácpa a nejede to. To je pak rachot. Naštěstí po zkušenostech s Fandou i převozem Belly jsem zjistila, že rádio se dá v autě poslouchat relativně nahlas, aniž by to následně usínajícího Fandu vzbudilo. Bella ještě neslyší tak dobře. Představa, že příští sobotu všechny vezeme na odčervení, mě děsí… Ale vet si za to může sám!

Fanda taky miluje vodu. Už skoro neotíráme, protože jeho čachtání tak naplňuje, že ho o to nemůžeme připravit. To, že celá koupelna včetně našeho oblečení pak vypadá jako po nájezdu divokých kačen, je vedlejší. Aby to nevypadalo, že jsme tak laskaví rodiče, tak musím říct i druhou stránku věci. Bez bordelu ve vodě hůř usíná.

Chtěla jsem tu vypsat náš den ve zkratce, ale prdim na to. Ještě by to vypadalo, že jsme zvládli ten chaos zorganizovat!!

Ještě žijeme, ale je jasné, že já jsem chudák. Za 3 týdny začnou návštěvy, těším se, až poznám nové majitele štěňátek osobně. Jsem také zvědavá, co si pomyslí oni, až poznají nás… muhehe… také mám od nich nakázáno šacovat ostatní návštěvy, páč by neradi o svá štěňátka přišli. Sorry, nemůžu za to, to oni!