Je to rebel!!

Jako správný informační specialista jsem si koupila literaturu, abych měla alespoň nějaký manuál na to malé robě. Psali tam, že čím míň toho na sobě má, tím je aktivnější a pozornější a také, že by v poloze na břiše neměl mít plínu, aby nekazila práci s těžištěm. Nemluvě o otužování. Zděsila jsem se při představě poměrně častého oblíkání, ale řekla jsem si, že když to tam píšou… 

Upozorňuji, že jsem mu stále ještě nic nevykloubila a končetiny (včetně hlavy) má taky ještě všechny. Jsem také klidná, když se skřítě rozhodne, že ho to už na břiše nebaví a počůrá se. Já vím, teď budete argumentovat, že tak malé dítě nemůže dělat naschvály, že ani štěndo je nedělá… ale mně to stejně nevymluvíte!!

S hlavou hrdě vztyčenou a myšlenkou na cenu Máma dne jsem šla na kontrolu k dětské doktorce. Capart v šátku usnul a nechtělo se mu budit. Normálně se po vyndání z šátku probere… ale protože děti neumí dělat naschvály, říkejme tomu „náhoda“. Nakonec oči otevřel. Hlavu zvedl sotva 2cm od podložky a to včetně levé ruky a zádele (dvě poslední zmíněné zvedl mnohem výše). A ještě se pokoušel odplazit do bezpečí. Samozřejmě, že je moc malý, a tak se nehnul z místa, ale ta touha tam byla očividná. Takže jsem dostala poučení, že mám raději zadek tlačit dolů a ruce, že by měl mít v pravém úhlu. Při mých skromných znalostech matiky (jedna zádel, dvě ruce), mi jedna ruka chybí, a když to doplním chabými znalostmi z anatomie (lidské), tak musím zkonstatovat, že jsem v háji. Ach jo, jsem chudák.

Také teď řeším, že babička mláděti pořídila hrazdičku s hračkami, a ta se moc líbí Chilli. Obzvláště pískací ptáček. Ale nevzdávám se, pokládám caparta na zem a vystavuji ho Chillinky auře. Bhadra je taková víc nad věcí. Pokud skřítě nebečí, tak ho jen očuchá, zkontroluje nos, ucho a plínu a jde si lehnout. Kdežto Chilli se ho snaží blízat do úplného vyblízání. Statečně si nevšímá ani hraček… dokud mě nenapadne pokusit se upoutat prckovu pozornost chrastítkem nebo ptáčkem… bude to náročné a zdlouhavé. Když sáhnu po minipiškotkách, tak se madam de Bhadre vypotácí z gauče a mám zase o 21kg pozornosti víc…. Stále jsem chudák.

Poslední věc, co mě trápí, je počet narůstajících pomůcek, které k manipulaci s prckem potřebuji. Potřebovala bych z té hromady čehosi udělat cosi přehledného a kultivovaného. Už se odhodlávám 14 dní a stále se stav nezlepšil, tak… třeba, když to napíšu takhle veřejně, tak mě něco osvítí (ne ozáří, prosím vás) a zlepší se to. Nějak. Ideálně bez mého přičinění...

P.S. - přikládám fotky toho, že i já umím udělat své dítě ještě roztomilejší (dle cedulky je to opička...); že mé dítě umí zvednout hlavu i výše a také fotku zlotřilého ptáčka!!