Svoboda!!

Hned jsem se dle vašich rad zařídila a nehty jsem odloupala. Sdílení radostí a strastí se pro mě ukazuje jako velmi prospěšné! Skřítě není ve spánku tak klidné, nemá rádo, když se otlapkává. Tak jsem je odloupala při tankování. Juhééj, povedlo se, nějaké nehty na těch prstíkách i zbyly, což beru jako osobní úspěch. Rukavičky už dávám jenom na noc, přes den má prstíky volně k dispozici. Přikládám fotku. Povšimněte si bílých rtů, ten by při kojení vysál i sebe, kdyby to šlo. Na fotce je i bryndáček. Nikdy mě nenapadlo, že ho při kojení budu používat. Holt cintá všude okolo a já jsem líná ho převlíkat… sem tam jsem měla výčitky, když jsem se rozhodla, že se nepocintal tolik a nechala jsem to oblečení na něm. (Může se to vůbec přiznávat takhle veřejně?) O:-)

Dneska jsem šla na nákup s prckem v šátku a v nosící bundě. Stav naší ulice, která spíše vypadá jak odbočka na pole, mě natolik odrazuje od kočárku, že jsem se hodně zlepšila a zrychlila právě ve vázání šátku. Výhodou je, že je úvaz už opravdu pohodlný. Hodně mi to připomnělo vázání hakamy, kdy jsem si ji zpočátku utahovala tak, že jsem v ní nemohla skoro ani dýchat a stejně se, mrcha, povolovala. Mám čím dál tím menší potřebu kočárek brát. Na rozdíl od mé mamky, která je schopná ulicí prokličkovat i s ním. Jen to má jednu nevýhodu. Maminky s kočárky mě přestaly zdravit a ani se nepousmějí, když mě míjí. To když jsem měla malýho v kočárku, tak to dělávaly. Takže jsem buď za tyrana, nebo za někoho, kdo nemá na kočárek nebo ještě za třetí možnost, která mě nenapadá.

Je zajímavé, že v městě jich potkávám tolik, ale když vyjdu na louku a dál do lesa, tak je všude kolem mě pusto a prázdno. Mně to vyhovuje, což o to, ale říkám si, že je to docela škoda. Možná bych je chtěla potkat jenom proto, abych se mohla kochat jejich závistnými pohledy. Úplně je vidím, rty sevřené, oči přivřené, ruce třesoucí se jak kdyby v ruce držely sbíječku… Ochuzují se o tolik krás.

Když už jsme u tématu svoboda, nedá mi to a přikládám i fotku Bhadry. Tohle počasí je poněkud nanicovaté. Slunce, krásný mrazivý vzduch, sem tam kousky bílého sněhu a do toho všeho bahno! Samé bahno. Holky se bavily na zahradě. Povětšinu času se koukaly k sousedovi, kterému utekla slípka na záhony. Ještěže měla dost rozumu na to, aby nepřeletěla plot k nám. Holky celé ztuhlé napjatě pozorovaly tu podívanou a v skrytu duše (nebo žaludku) se modlily, aby slípka přeci jen k nám dolétla. Kdybych ho měla, udělám jim popcorn. Žel, ne všechno končí happy endem, a tak Bhadra skončila ve vaně. Muhehe… jakmile každý den někoho nepotýrám, necítím se ve své kůži. O:-)