Tak jo, kde bych začala… aneb pomocníčci, ignoranti a jiní prašivci
„Všechny jednoleté jahody jsou mrtvý, Dejve…“
Ještě nejsem zenový mistr, ale myslím si, že mám na to slušně našlápnuto. Ono se třemi vytrvalými učiteli to ani jinak nejde.
Minulý týden bylo krásně a teplo, dalo se to čekat, protože mi mělo dorazit cca100kg masa, které si postupně měli odvézt různí lidé. Nu což. Povolilo se to. Také jsem se pustila do zahradničení, s čímž mi pomohla i Bhadra. Bohužel, vyvýšený záhonek není vyvýšený dostatečně (pro čerstvou hlínu si i Bhadra do výšky skočí), takže si z toho holčičky udělaly pískoviště. Ach jo. Řekla jsem Ondrovi, že má doma kazisvěty a že bych ráda, aby to spravil. Ostatně holčičky jsou napsané na něj, takže si myslím, že mám právo zažádat o náhradu škody a zavedení nápravných opatření… že jo.
Na co klabandy nestačily, na to si povolaly zimu. Minutu ticha pro bazalku, prosím.
Dvounohá příšerka naštěstí ještě neumí pomáhat, ale snaží se to napravit. Tedy dohnat. Tedy doválet se k lezení..
Došlo mi, že si s ním málo povídám. Sem tam se mu snažím vysvětlit nějakou svou teorii, někdy se snažím říkat mu jménem nebo cvičit „máma“ „táta“, ale… jako kouká na mě, ale když vidíte ten nepřítomný výraz, vyplazený jazyk a usilovné štrachání nohama, kdy se snaží chytit hračku… demotivuje mě to, víte?!
Mé dítě se také čím dál tím víc podobá bulíkovi. Tak třeba… štěňata zpočátku couvala namísto chůze vpřed. A co dělá obluďák? No couvá! Ale musím uznat, že mu to docela jde. Posuny vpřed má skrze poskoky buď komplet předními (kdy hodí tygra dopředu na déršťku) nebo zadními (kdy se přímo zaboří tlamkou do země). To, jakou taktiku použije, určuje dle toho kdy se při rozhoupání odhodlá pohnout. Pokusy zvednout nožku končí totálním přetočením. Asi bych ho měla víc brát mezi děti, protože to zvedání haxničky spíše připomíná čůrání psa než pokus se plazit či sedět. Ehm…
Zkouším skřítě motivovat hračku, kouká na ni, usměje se, a pak vyrazí jiným směrem. Bulík no…
Jo a na plavání už se jednou potopil. Vtipný. Já bejt pojišťovna, tak na tohle vůbec nepřispívám a naopak zdražím pojištění dětí… hehééé…
S bulíky jsme také byli na Šiškaday, který pořádal tým BST. Bylo to super, opičák si lebedil v šátku a musela jsem mu připomínat, že má hlad, protože pořád něco sledoval a vymýšlel a to byla tedy sakra zima. No, když je na co se koukat, tak to jde. Také ho poctivě socializuji s Nikolkou. Vzájemně se tyranizují a s Luckou, Ondrou a Michalem (někdy ještě Eva) hrajeme hru, kdo k nim stihne doběhnout tak tak, aby se zachovaly všechny původní součástky (hlavně vočička). Musím nás pochválit, dítka ještě drží v původním stavu!
Dnes je uzávěrka na moc pěkný trek Krajem mýtů a legend. Jde se 8.5.. Maminám můžeme půjčit nosítko, jinak je to sjízdná trasa pro kočárek (sportovní). Takže… vy, co máte chuť, dítě nebo psa (můžete to kombinovat), se nezapomeňte přihlásit. Je tu u nás totiž moc pěkně a za to stát bude.
Kočárková trasa opět bude s příběhem a úkoly!!
... příběh za pomoci všech možných i nemožných lidí smolím já…
Ehm…
Jsem chudák
Komentáře
Okomentovat