Pan Prstík!

Ratolest se již místy začíná projevovat jako člověk! Tedy štěkání nahradilo žvatlání. Skřítě si samo sebou rozumí a je se svými rétorickými výkony nad míru spokojené. My dospělí jsme nedokonalí a věci nám zkrátka nedochází, tudíž musel přijít na scénu tlumočník. Pan Prstík! Pan Prstík je vlastně ukazováček pravé ruky a úzce spolupracuje s palcem pravé ruky, se kterým tvoří tzv. ukazovací písmeno Jé. Je to velmi sofistikovaný překladač tužeb mého syna.

Když chce otevřít dveře, dvakrát na ně poklepe panem Prstíkem. Listování v knize je mírně komplikovanější, ale pan Prstík zvládá i to! Pan Prstík zvládne nakouknout i přes hranu linky či stolu a ukázat na vytouženou pochutinu! Takže… mladej vašnosta prostě mluvit nebude. Co naplat, nemůže mít každý dokonalé dítě, že? :-P

Zaprodanec

Vobludka mě taky teď už několik nocí zaprodal. Když se probudí, přendám ho mezi nás do postele. Mnohdy se tam vrtí a stane se, že vyláká holčičky. Většinou Bhadru. Ta vstane a dojde k němu a lehne si. Mládě se pak dopíďalkuje tak, aby se dotýkal co největší plochou svého tělíčka s jejím. Napláclej a spokojenej u teplíčka pak usíná.

Že mu to není blbý!

Maminka, jsem já, no ne? Jako, ne, že bych to nechápala, já jsem na holky naplácnutá taky, ten kožíšek… to si prostě připravíte psa, jak potřebujete, protože prostě bulík tak nějak drží tvar, a pak se k němu přitulíte zády a necháte se hřát. Slast. Opravdu. Popřípadě si ho naštelujete a zčásti si na něj nalehnete. Lepší jak kojící polštář! Ale že na to malej přijde tak mladej… to mě dostává. Nemluvě o tom, že mi Bhadru prachsprostě vyfoukne!

Těhu-power

Člověk je chudák. Já jsem chudák. To víme, že jo. A to je dobře. Teď si zrovna užívám křeče. Jsem taková napůl vypnutá, nechce se mi myslet a tak nechávám prsty tančit po klávesnici a doufám, že nepíšu moc uhozeně. Stane se. Ale když jste za poslední dva roky víc těhotní než „normální“, zvyknete si. Vopravdicky. Zvyšuje to těhu-power.

Jak jistě víte, jsem zakřiknutý tvor.

Tichý, nenápadný, skromný.

Miláček a nynynka.

Dost často se zdráhám sdělovat své tužby a pocity…

A tak jsem za poslední dobu vyzískala pečený čaj, sušenky, motaného bulíčka, muffiny, vánočku a vosí hnízda… měla jsem ještě marmeládku, ale Olča na ni zapomněla!!

Být těhotná je vlastně fajn.

:-P

Zatímco tu píšu, Ondra nebo Fanda mi vyfoukli Chilli s Bhadrou. Ony totiž rády peřinu a lidské teplo, takže za tím v noci migrují…

Jsem chudák

P.S.

Přikládám fotky z dnešního hurá venčení, kde jsem požádala Olču Kubešovou o výrobu fotek na PFko... No... posuďte sami. Jsou ti psi normální?!

(pokud by někdo chtěl narážet na to "jaký pán, takový pes", tak bych chtěla říct, že mentálky jsou Ondry s Fandou! :-P)