Kindervejce, zodpovědnost a jiné neduhy

Už jsem si sbalila do porodnice, to beru jako radikální a velmi zodpovědný krok. Byl to vopruz a kromě toho jsem měla v rukou tak titěrné věci, že jsem si říkala, jak s TAKHLE VELKÝM břichem můžu mít TAK MALOU věc. Páju, jsem chtěla říct. Poučena z předchozího nezdaru jsem si sbalila tunu a půl hroznového cukru. Juhéééj, a pak, že jsem nepoučitelná!

Už mě to těhotenství moc nebaví. Nemůžu spát, a to nejen kvůli banděru, ale taky mě záměrně ruší zbytek rodiny! Fanda si vymyslel růst raťafáků, Bhadra štěká ze spaní a Ondra chrápe. Chtěla bych říct, že tohle praktikují po sobě, nikoliv najednou, takže v tom vidím jistou synchronizaci a tedy evidentní naschvál! Na Fandu „ššššš“, pak palcem u nohy zavrtat Bhadře v břiše popřípadě ji mírně odsunout a nakonec zatřást s Ondrou… Nevím, jak je to možné, ale Chillas je svatá. Jediné co, tak když si vezmu Fandu k sobě do postele, tak se k němu musí nalepit, a protože je jí většinou jedno, kam její tělo dopadne, tak to musím trošku korigovat.

Fanda se nám lehce kazí, asi po Bhadře. Dnes ve 3:17 ráno usoudil, že už prostě nezabere, tak si sedl mezi mě a Ondru, kouknul po nás, a pak z něj vypadlo: „ňam ňam“, což ho naučila Lucky Nikolka a znamená to, že je čas vstát a dojít do kuchyně udělat mlíčko. Kamarádsky jsem vyhnala Ondru a pokoušela jsem se konečně usnout… jenže… zase se mi chtělo čůrat…

Mimochodem, předevčírem mi mamka oznámila, že Fanda, když spolu vyjdou schody, tak začne zhluboka oddechovat a dělat u toho „pfůůů… pfůůů“, tak se ptala, co to znamená. Ondra pohotově poznamenal, že Fandovo maminka do schodů sípe jak stará lokomotiva, tak že to bude asi tím. Jsem chudák a to dítě je prašivej práskač!

Poslední můj trabl jsou Fandovo boty. Rozhodla jsem se, že jestli na něco budu dbát a do něčeho investovat, jsou to právě boty. Jenže je to strašný! Jak idiot obkresluji Fandovu hnátu, měřím ji, pak čumím do Googlu, jaký tvar to asi má a dle toho vybírám boty, aby jej nikterak neomezovaly. Pak stalkuju diskuze mamin, jaký tak berou nadměrek a nakonec objednám obří boty, ve kterých Fanda chodí jako potapěč. No nic… vrátila jsem je a čekám na menší. Že já si nedala za cíl třeba… nevím, třeba pěkná bodýčka, bylo by to možná snazší…

Jsem chudák.

Dvojnásobnej.

Rozhodně tak totiž vypadám.

P.S. - jako projev lítosti přijímám sušenky :-D

P.P.S. - přidávám ilustrativní obrázek, kde Bhadra ztvárňuje, jak moc na háku mě zbytek rodiny má :-D(foto buď od Leni Koh nebo Natty T.)