Děti jsou poděs!!

Často tohle slýchám a slýchala od lidí v mém okolí. Bezdětných. Většina z nich vnímá skříťata jako řvoucí rezignaci lidí, kteří se rozhodli stát rodiči, protože… ani neví proč. Asi z nedostatku jiné zábavy či prostě jen tak. Také kolem panuje idea ohledně izolace a odklonu od reality…

Jako mimo realitu určitě jsem, ale myslím si, že na tom nemá podíl jenom mládě. Bude to i společnost, ve které se pohybuji. Teď hodně převládají pejskaři a ti… nejsou normální a… jsou mimo realitu nezávisle na tom, zda mají či nemají dvounohé děti. Čtyřnohých mají 1-n. Zbytek pověr mi přijde jako zcestný. Zdá se mi, že někdy lidé čekají, až se začne Fanda chovat dle jejich očekávání. Tedy spustí uši trhající řev. A ono nic. To naštve, vůbec neplní očekávání!

Izolace se nedostavila, protože se lidí neptám, prostě tahám obludku s sebou a nechávám okolí, aby se s tím faktem nějak popralo. Řekla bych, že to zvládá až moc vstřícně. To mě mírně udivuje a čekám, až se objeví nějaké to "ale". Jasně, že jsem okruh lidí rozšířila i o maminy a že ty jsou prostě s dítětem v pohodě. Ale musela jsem si vybrat takové, které z mého přístupu k malému neklepne pepka. Takže šátkařky, ideálně majitelky domácích zvířat.

Samozřejmě si vybírám i to, kam a s kým půjdu. Např. chtít po někom, viď Mončo, kdo se mnou byl na 30km treku, aby šel se mnou někam s prckem, který nejen, snižuje rychlost, ale také si vynucuje zastávky, by bylo nehezké. A navíc by to neocenila. Takže třeba tahle osoba (Monča) nás teď drtí ve Hře o trůny v době, kdy skřítě spí. I ona se tedy adaptovala na novou situaci.

Začínám mít teorii, že díky jisté předpojatosti, si spoustu věcí maminy dělají samy. Nevím, zda je to tím, že se třeba snaží přizpůsobit bezdětným, což prostě nefunguje, protože mláďata kompromisy nepřijímají. Nebo zda se tak bojí, že jejich ratolesti budou dělat bordel, že se raději stáhnou do ústraní nebo… jsou tak ve stresu, že jejich potomek opravdu bordel dělat začne, protože je citově na mámu navázaný. Nu… uvidíme, až bude příšerka více okolí-chtivá a vtěrkoidní. Teď to totiž chvíli trvá, než se k někomu nenááápadně připlazí.

Teď to, evidentně nějak jde a funguje. Alespoň já si to myslím a to mi ke štěstí stačí. :-D

Takže díky, bando, co zvládáte přítomnost sviště a nebojíte se s ním znovu a znovu potkávat a poměřovat síly… já vím, že někteří z vás na něj nenápadně poslali své psy (že Gábi, Lucko), ale já to velkoryse přehlédnu a zařadím si to do sekce „z lásky“ :-D

Tak, to bylo k té sluníčkové nádheře. Teď na konec trošku z druhé strany. Mládě je v klidu, protože je buď na pokraji spánku, nebo protože je v šátku a ideálně ještě v pohybu. Chtěla bych říct, že v pohybu to celé musím udržovat já, že já ho musím tahat, že především mě oblézá, když se zubí na okolí.

Tudíž… jsem chudák.

Nedoceněnej, páč lidé chválí Fandu, jak klidné je to dítě a… co já?