Lezoucí dilemata

Mladej už pochopil, jak se ty čtyři končetiny používají. Sem tam při přelézání na nějakou zapomene, ale to se stává. Přiznejme si, kdo je schopen myslet na 4 věci naráz? Dokonce si už natolik věří, že se pokouší vstávat. To mu skýtá nové obzory a naše pokoje začínají připomínat místa zasažená velkou vodou, neboť se zde rýsuje jasně patrná lajna. No, něco mi říká, že ta naše (h)říčka přírody ještě nekulminovala, takže stěhování věcí výše bude ještě pokračovat.

Skřítě to s námi nemá lehké. Takové židle u nás mají šprušle. V obýváku jinak vysoké než v kuchyni. Normálně na ně nefunguje ani bulíčkovský přístup. Po nárazu hlavou o ně se problém jaksi nevyřeší… ani na druhý a ani na třetí pokus. To malého natolik frustruje, že se rozpláče. No a já ho nutím, aby se vymotal sám, takže pobíhám okolo židle, tleskám, třesu s hračkou a po milimetrech ho vyvádím na otevřené prostranství.

Také je průser, když ho potřebuji nechat chvilku samotného, ano, i maminky potřebují čůrat! Tak ho nemůžu nikam zavřít (tím myslím do pokoje). Všechny dveře se u nás, jako na potvoru, otevírají dovnitř místnosti, kam se většinou ta příšerka dokodrcá, a pak tam sedí jak žába na prameni a ne a ne se hnout (Chilli to dělá taky, ale tam ten problém otevřít dveře nemám...). No a otevírejte s tím dveře. Stalo se mi to 2x a myslím, že jsem poučena.

Post padoucha opět vyžrala Chilli. Jí to nedá a musí mládě sem tam olíznout, což… dopoledne nevadí, ale odpoledne hrozně moc. Je chudák tak zmatená, že pokusem to vylepšit, to ještě více podělá. Takže to končí sadou konejšivých signálů a pomazlením u mě. Bhadra je teď deponovaná u rodičů (na jejich přání – hrozně tam trpí), ale ona nemá potřebu skřítě lízat, ta ho jen očuchává a to je jakože OK. Potvora šprťácká!

Uspávání se nese v duchu „tak si tu tak šmejdím, tak si tu tak kopu“. Trošku zabírá položit na záda, přidržet rukou a přikrýt. Respektive zabírá to ve chvíli, kdy je mladej natolik jetej, že se přetáčet chce jen ze setrvačnosti. Na břiše, zatím, spát odmítá.

A tak tu válčíme, jsem přelézána, oblézána, nucena vyprošťovat dítě z různých prostor nebo vyprošťovat věci z jeho tlapek... tedy opět záporácká role...

Jsem chudák.