Fanda pracuje, Pavlík si hraje

V pátek jsem byla s oběma na očkování. Dle toho, jak se všichni tvářili, to asi nebylo úplně neinteligentnější rozhodnutí, ale oba kluci to nesli dobře, takže mi to zase prošlo. Muhehe.

Musím říct, že mě neustále překvapuje, jak je Fanda použitelný. Při sbírání pampelišek jsem zpočátku nevěděla, co s ním, ale pak jsem si řekla, že to prubnu a že je mi případně jedno, zda to budu trhat o něco déle, a tak jsem ho zapojila. Chodil se svým kyblíčkem ode mě ke košíku a bylo to báječné. První vysypání se nepovedlo a pár květů ulpělo vedle, ale pak už to šlo jedna radost. On se tím výborně zabavil a já nemusela vstávat. Na zahradě mi pomáhal s pletím, jenže… tam mi dupnul na nebohou mini rebarborku, což bylo na mé city přespříliš a tak putoval „víš co, koukej, jak je taťka smutný, běž za tatínkem“.

Pavlík si už hraje s hračkami. Pěkně si je chytne a cumlá je. Člověk si může říct tisíckrát, že kluky nebude porovnávat, stejně jako jsem si to říkala u holek (Chilli je stejně retard a Bhadra autista), ale… Pavlík je více komunikativní. Nahlas se směje, chce více pozornosti, než chtěl Fanda. Fanda se začal usmívat na lidi až o něco později. Ale usmívá se pořád, dokonce, i když bečí a prochází cizí člověk, začne se culit.

Mamka dnes konečně vyřešila dlouhodobý problém ohledně jejího nočníku. Tedy jako Fandova nočníku u ní. Fanda si na něj odmítal sedat, jako kdyby pálil nebo co. Dnes mi jej šli oba slavnostně ukázat. Na nočník mamka dokreslila obličej a tím se stal Fandovým kámošem a Fanda je ochotný do něj čůrat. No vyznám já se v logice dítěte? Nevyznám. Ale smál se a ukazoval na nakreslený čumáček. Pecka. Takže mám další metu, nejen, že chci být máma podobná té mojí, ale taky chci být i taková babička!

Chilli nadále s Fandou devastuje jeho hračky. Popřípadě na procházce jej tahá do pole, protože jakmile se tváří zaujatě, musí tam mládě naběhnout taky. Jak jinak.

A takhle tu žijeme

Jsem chudák